Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou v posledních letech jedním z nejdiskutovanějších témat v energetickém sektoru. Česká republika, stejně jako ostatní členské státy Evropské unie, je zavázána k postupnému zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie. V tomto článku se zaměříme na současný stav využívání obnovitelných zdrojů v ČR, aktuální trendy a perspektivy do budoucna.
Současný stav obnovitelných zdrojů v ČR
V současné době tvoří obnovitelné zdroje energie přibližně 15 % celkové hrubé konečné spotřeby energie v České republice. Tento podíl je stále nižší než průměr Evropské unie, který se pohybuje kolem 20 %. Mezi hlavní obnovitelné zdroje využívané v ČR patří:
- Biomasa: Nejvýznamnější obnovitelný zdroj v ČR, používaný především pro výrobu tepla a částečně elektřiny.
- Fotovoltaika: Po boomu v letech 2009-2010 a následném útlumu zažívá v posledních letech opět vzestup, zejména v oblasti malých střešních instalací.
- Vodní elektrárny: Tradiční zdroj čisté energie, jehož potenciál je v ČR již z velké části využit.
- Větrné elektrárny: Stále poměrně málo rozšířené, potýkají se s odporem veřejnosti a složitým povolovacím procesem.
- Biopaliva: Využívaná především v dopravě jako příměs do konvenčních paliv.
Aktuální trendy a změny v legislativě
V posledních letech dochází k významným změnám v oblasti podpory obnovitelných zdrojů a celkového přístupu k energetické transformaci. Mezi klíčové trendy patří:
1. Komunitní energetika
Nový energetický zákon, který vstoupil v platnost v roce 2023, přináší možnost zakládání energetických společenství. Tato společenství umožňují sdílení lokálně vyrobené elektřiny mezi více subjekty, což je výhodné zejména pro fotovoltaické elektrárny, které vyrábějí elektřinu především v průběhu dne, kdy mnoho domácností není doma.
2. Agrivoltaika
Kombinace zemědělství a fotovoltaiky představuje inovativní přístup, kdy je možné na stejné ploše současně pěstovat plodiny a vyrábět elektřinu. První pilotní projekty již v ČR probíhají a ukazují slibné výsledky.
"Agrivoltaika představuje jednu z cest, jak efektivně využívat půdu a zároveň přispívat k energetické transformaci bez negativních dopadů na potravinovou bezpečnost," uvádí prof. Jiří Novák z České zemědělské univerzity.
3. Bateriová úložiště a akumulace energie
S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, jejichž výroba je závislá na počasí, roste také potřeba efektivních způsobů akumulace energie. Velký potenciál mají zejména bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny a v budoucnu možná i vodíkové technologie.
Výzvy a překážky
Navzdory postupnému rozvoji obnovitelných zdrojů čelí Česká republika několika výzvám, které brání rychlejšímu přechodu na čistou energii:
- Technické limity sítě: Stávající distribuční a přenosová soustava není v některých oblastech připravena na připojení většího množství nestabilních zdrojů.
- Administrativní překážky: Složité a zdlouhavé povolovací procesy komplikují realizaci nových projektů.
- Nedostatek kvalifikovaných pracovníků: S rostoucím zájmem o instalace OZE roste také poptávka po odbornících, kterých je na trhu nedostatek.
- Odpor veřejnosti: Zejména u větrných elektráren se často setkáváme s negativním postojem místních obyvatel a samospráv.
Budoucnost obnovitelných zdrojů v ČR
Česká republika se v rámci Národního klimaticko-energetického plánu zavázala do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na 21-23 %. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat významné investice a systémové změny.
Odborníci předpokládají, že největší potenciál pro růst mají v nadcházejících letech tyto oblasti:
- Fotovoltaika na střechách budov: Decentralizovaná výroba elektřiny pro vlastní spotřebu.
- Větrné elektrárny ve vhodných lokalitách: Především v oblastech s dobrou větrnou expozicí a minimálními konflikty zájmů.
- Modernizace a repowering stávajících zařízení: Zvýšení účinnosti již provozovaných obnovitelných zdrojů.
- Smart grids a digitalizace: Chytré sítě umožňující efektivnější využití vyrobené energie.
Závěr
Obnovitelné zdroje energie představují pro Českou republiku důležitou součást energetického mixu, který se bude v nadcházejících letech proměňovat v souvislosti s evropskými i globálními klimatickými závazky. I když existuje řada výzev a překážek, zkušenosti ze zahraničí ukazují, že při správném nastavení regulatorního rámce a systémové podpoře mohou obnovitelné zdroje významně přispět k energetické bezpečnosti, snížení emisí a vytvoření nových pracovních míst.
Pro úspěšný rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR bude klíčová nejen technologická vyspělost a ekonomická efektivita jednotlivých řešení, ale také schopnost zapojit do energetické transformace širokou veřejnost a získat její podporu.
